techno.cz 25.04.2026 00:46   Pamatuješ, jak to vlastně vzniklo a co předcházelo prvnímu Galaxionu?Byli jsme s Jardou na techno akci, která nás vůbec nebavila, tak jsme si řekli, že to zkusíme udělat po svém. Začali jsme s projektem Oldschool Techno Classics – čistě oldschool techno, protože to nové tehdy nebylo nic pro nás. Když na naši OTC akci s CJ Bollandem přišlo kolem tisíce lidí, byla to v Česku docela anomálie. Pak vznikl komornější Galaxion a jak se techno postupně uzdravovalo, OTC už nebylo potřeba – zůstal jen Galaxion.   Kdo byl a je nyní v týmu Galaxion?Začalo to, jak jsem říkal, s DJ YESSem. V první fázi byl on ten hlavní v Galaxionu a já u OTC a ten druhý vždy jen pomáhal. U začátku byl ještě Lukáš Zeman, ten vlastně vymyslel celý název. V současné době se Jarda věnuje svému pořadu v rádiu, Lukáš jezdí po světě, točí reportáže a fotí. Časem do týmu přibyl Honza a někdy menší, někdy větší mírou si pomáháme – stejně tak já u jeho projektu RAVE NATION. Velký vezír Galaxionu jsem já a on prezident RAVE NATION.   Pamatuješ si úplně první Galaxion?Na to se nezapomíná. Marco Zaffarano ve speciálním vinylovém oldschool setu, DJ Tráva a plný klub.   Jaká byla tehdy situace na české techno scéně?Nijak významná techno scéna tu snad ani nebyla. Dělaly se oldschoolovky i jinde, ale menší akce. Tak nějak to skomíralo.   Očekával jsi tehdy, že Galaxion vydrží deset let?Vůbec. Kdyby mi to někdo řekl, asi bych se smál. Brali jsme to krok po kroku.   Co bylo v těch začátcích nejtěžší?Jednání s kluby a různými úřady i firmami. Jakmile jsi řekl slovo techno, hned jsi měl cejch na čele a zavřené dveře. Samozřejmě finance. Všechno jsme tlačili – a vlastně pořád tlačíme – z vlastní kapsy, takřka bez sponzorů.   Byl někdy moment, kdy jsi chtěl s Galaxionem skončit?Ano, pokaždé před akcí. Trh se dnes chová jinak – alespoň u tohoto eventu se většina lístků prodá poslední dva týdny před akcí. Takže nervy pracují.   Co tě naopak motivovalo pokračovat?Reakce lidí. Pamatuju si, že na jedné z prvních akcí jsem potkal kamaráda, se kterým jsme se dlouho neviděli. Při odchodu dodnes vidím, jak mu svítily oči a jak byl spokojený. Samozřejmě takových lidí tam bylo a je vždy víc. To ti pak dodá energii a utvrdí tě v tom, že to má smysl.   Jak se Galaxion za ty roky změnil?Už není jen o oldschool technu a stále narůstá komunita.   Co se nikdy nezměnilo?Zůstalo hlavní vozit jména, která opravdu něco umí a dlouhodobě mají co říct. Trendová jména s umělou popularitou bez skillu u nás nehledejte. A pořád jsme ve stadiu růstu a budování značky.   Jak důležitá je pro tebe komunita kolem Galaxionu?Zásadní. Bez ní by Galaxion neexistoval.   Pojďme k jubilejní edici. Proč právě Mark Broom a Dave Clarke?Protože oba představují to, na čem Galaxion skutečně stojí – poctivý přístup, kvalitu a žádné laciné zkratky.   Co pro tebe osobně znamená Mark Broom?Obrovský respekt. Producent i DJ, který nikdy neslevil ze svého stylu. Mám doma od něj, jako od druhého producenta, nejvíc desek ve sbírce.   A Dave Clarke?Ikona. Člověk, který formoval techno jak ho dnes známe. Skvělý DJ – mnoho lidí ze scény o něm mluví jako o jednom z nejlepších, co se týče techniky mixu. A jak by ne, když začínal u turntablismu a hiphopu.   Je těžké dostat taková jména do Česka?Ano. Nejen finančně, ale i organizačně. Jsme pořád poměrně malá ryba, takže to jsou většinou dlouhá přemlouvání, přesvědčování a i souboje s většími hráči, kteří to berou čistě jako byznys a jdou hlava nehlava za svým mamonem. O to víc si toho vážíme.   Jak se připravuje akce tohoto rozsahu?Dlouho. Všechno se řeší měsíce – poslední skoro rok – dopředu. Detaily, technika, produkce.   Čím bude Galaxion X jiný než běžné edice?Především díky silnému lineupu, který je nejdražší v historii Galaxionu. Dave Clarke je jméno, které tomuto výročí i celé party dává váhu. Akce má určitě ambici stát se největším Galaxionem vůbec. Jestli se to opravdu povede, teď ještě neumím říct. Spíš mám pocit, že lineup přinese zase trochu jiný vibe a jinou atmosféru, než na jakou jsme byli zvyklí.   Jak důležití jsou pro tebe domácí DJs?Velmi. Znají domácí publikum a mnohokrát slyším od lidí že se jim líbili víc něž zahraniční headlineři.   Jak vybíráš CZ support?Podle toho, jak se mi hodí do celkového konceptu, aby to dávalo smysl a večer měl vývoj. Ne podle jména ani kamarádství.   Jakou roli hraje místo – Palác Pardubice?Přesunem do tohoto prostoru jsme za sebou nechali jednu dlouhou kapitolu a otevřeli novou, troufám si říct lepší. Je to přece jen modernější místo, které je pohodlnější jak pro návštěvníky, tak pro vystupující.   Máš nějaký osobní cíl pro tuto jubilejní edici?Vlastně pořád stejný – aby vše dopadlo bez problémů, přišlo zase víc lidí než na předchozí díl a aby se bavili ještě lépe než minule.   Co bys chtěl, aby si návštěvníci odnesli domů?Někteří sem jezdí z velké dálky i ze zahraničí, tak aby si řekli: „Ty jo, fakt to stálo za to a už se těším na příště.“   Jak se díváš na současné trendy v technu?S odstupem. Trendy přijdou a odejdou, techno zůstává. Na druhou stranu chápu, že mladí lidé chtějí něco vlastního, a když se jim to líbí, je to v pořádku, i když to není pro mě.   Má podle tebe techno dnes pořád sílu spojovat lidi?Rozhodně ano, ale ne na sociálních sítích tam spíš rozděluje.   Co tě na scéně dnes nejvíc štve?Povrchnost, honba za čísly a přemnožení mačkačů cue a syncu.   A co tě naopak baví?Toho je víc. Hrozně mě baví, jak se pořád recyklují staré věci a kolikrát slyšíš v setu třicet let starý track, mladší ho neznají a jsou z něj paf. Samozřejmě i nové věci, když někdo tvoří tak, že dokáže mít osobitý rukopis a je rozeznatelný od většiny dnešního techno balastu.   Jak vidíš budoucnost Galaxionu po desátém roce?Neřešíme to dopředu. Necháváme věci přirozeně plynout.   Máš nějaký sen, který bys s Galaxionem chtěl splnit?Mám velký sen – Detroit Techno edici s The Belleville Three, teda s Kevinem Saundersonem, Derrickem Mayem a Juanem Atkinsem nebo UR. Ale ten největší sen je, aby lidi chodili na Galaxion ne proto, že tam hraje nějaký známý jméno, ale že věří, že i když přijede někdo, koho moc neznají, čeká je stejně dobrá nebo ještě lepší jízda. Nějaký jména už mám vyhlídnutý a fakt stojí za to.   Co ses za těch deset let naučil?Spoléhat se na sebe a nikdy nikomu nevěřit .   Udělal bys dnes něco jinak?Asi ano, ale bez chyb by to nebylo ono. Chybami se člověk učí.   Co bys vzkázal lidem, kteří byli u Galaxionu od začátku?Obrovské díky. Bez nich bychom se tu dnes nebavili.   A co těm, kteří přijdou poprvé právě na Galaxion X?Otevřete se hudbě a atmosféře. O zbytek se postará techno.  

Čítať celý článok >>